Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Druhá část: Živý rozhovor s ministrem informatiky.
Ptali se: Filip Korbel, Leoš Literák a Robert Krátký.
Otázka: Máte přehled o četnosti nasazení GNU/Linuxu nebo open source software na vašem ministerstvu a dalších státních institucích? (Pozn. autorů: Doména micr.cz běží na Linuxu/Apache/IP 81.0.237.99 a průměrný uptime 69 dnů. Doména portal.gov.cz jede na Unixu/IBM http serveru 1.3.19/IP 80.188.52.249 a průměrný uptime 210 dnů).
Odpověď: O využití té které platformy si úřady rozhodují samostatně, Ministerstvo informatiky pouze stanoví základní parametry, například bezpečnostní nebo přístupové, které by všechny informační systémy ve veřejné správě měly splňovat. Ve všech metodikách a doporučeních jsme ale zásadně technologicky neutrální, tedy nedoporučujeme ani platformu Microsoft ani open source. Vzhledem k tomu, že na open source běží převážně firewally a další bezpečnostní servery, správci sítí podrobnosti jen neradi zveřejňují. U nás open source používáme, a to Linux i jiné verze unixových systémů.
Otázka: Zpracovává váš resort doporučení ohledně bezpečnosti nebo finanční výhodnosti OS, která pak slouží jako vodítko jiným státním institucím?
Odpověď: Jak jsem již řekl, Ministerstvo informatiky je a musí být ve sporu OS versus Microsoft neutrální. Žádná doporučení tohoto typu nezpracováváme; ani nebudeme.
Otázka: To s tím nesouvisí... pravděpodobně jste pod zkratkou OS (operační systém) četl Open Source. Komparativní studie výhodnosti nasazení dostupných řešení by naopak byly přínosným zdrojem informací, který by při rozhodování mohly státní instituce využít. Jednotlivé orgány státní správy nemusí mít prostředky nebo čas podobné studie vypracovávat. Ministerstvo by však mohlo. Nemyslíte, že by takový projekt mohl znamenat výraznou úsporu nákladů a zároveň méně dlouhodobých potíží?
Odpověď: Vždyť ale doporučovat konkrétní operační systém je snad ještě obtížnější. Obávám se, že doporučení tohoto typu jsou těžko zobecnitelná a že by podobné komparativní studie vedly jen k dalšímu vyhazování peněz. Operační systém musí vyhovovat potřebám konkrétní instituce, které se případ od případu mohou lišit.
Otázka: Používáte vy sám nebo některý z vašich synů doma Linux nebo open source SW?
Odpověď: Já nepoužívám, u svých synů si nejsem jist - odhaduji, že něco budou mít.
Otázka: Zabývá se vaše ministerstvo (v dnešní době populární) otázkou úplného nebo částečného přechodu na open source řešení? Pokud ano, proběhly už nějaké konkrétní kroky (studie, výběrová řízení, ...).
Odpověď: Testy nasazení open source u nás probíhají, testujeme různá řešení pro desktopové stanice, mimo jiné i Linux open office. Zatím jsme jej ale z několika důvodů nenasadili.
Otázka: Samozřejmě se musíme zeptat, jaké důvody máte na mysli.
Odpověď: Hlavně nároky na oběh a sdílení dokumentů a dat.
Otázka: Jaký je dle vás očekávaný vývoj v podílu open source a Linuxu na trhu?
Odpověď: Podíl rozhodně poroste, záleží však, kde. Podle mě je třeba rozlišit servery a pracovní stanice. Zatímco u serverů podíl open source roste a bude rychle růst i nadále, u pracovní stanic bude nárůst, domnívám se, pomalejší. Vzhledem k tomu, že 90 % her je zatím postaveno pro Microsoft systém, je nárůst open source v oblasti desktopů obtížnější. Na vzestupu jsou ale alternativní prohlížeče.
Otázka: Setkáváte se se zástupci výrobců jako RedHat, Novell (SUSE), Mandrake, Turbolinux či Xandros nebo jejich partnery pro ČR?
Odpověď: Obecně vzato se vyhýbám tomu, abych se jako ministr informatiky příliš často oficiálně setkával se zástupci jakýchkoli firem, ale jistě, některé z nich znám i osobně. Mnozí ze zastánců open source se na mě navíc obracejí mailem, takže informací mám, domnívám se, dost.
Otázka: Co si představujete pod pojmem Enterprise Linux?
Odpověď: Linux s podporou?
Otázka: Co může, dle vašeho názoru, udělat společnost, která se seriózně Linuxem zabývá a chce se prosadit ve státní správě, ale naráží na běžnou argumentaci zástupců společnosti Microsoft o tom, že pokud bude v infrastruktuře Linux, tak nebudou za nic z jejich strany ručit?
Odpověď: Pořizovací cena open source je bezkonkurenční, problémem ve státní správě je až to, že si mnohdy nemůže dovolit zaplatit kvalitní administrátory. Argumentace Microsoftu, kterou zmiňujete a která je nesmyslná, je konkurenčním bojem. Pravdu máte v tom, že se nasazení open source úřady mnohdy neoprávněně obávají. Ale mění se to.
Otázka: Tyto výše uvedené praktiky jsou dokladovatelné v písemné podobě. Myslíte si, že se může jednat o porušení platné legislativy či etiky? Pokud ano, jak se může svět open source bránit?
Odpověď: Bránit? Účinnou kampaní.
Otázka: Máte (vy osobně) představu, jak by šla řešit neutěšená situace ve školách, která nastala vinou projektu INDOŠ?
Odpověď: INDOŠ je příkladem toho, jak se velké projekty ve veřejné správě, jakkoli mohou mít chvályhodný cíl, rozhodně nemají dělat. Po dohodě s Ministerstvem školství, pod které projekt spadal, jsme jej v nedávné době de facto pohřbili a převedli pod Ministerstvo informatiky a náš projekt výstavby jednotné komunikační infrastruktury veřejné správy. Jinými slovy připojujeme úřady a obce a díky synergiím v projektu, které se už začínají projevovat, a tomu, že se nám podařilo dosáhnout snížení cen, které nám Český Telecom účtuje, jsme schopni připojit i školy a knihovny. Školy, které si poradily samy a již připojené jsou, mohou naší nabídky samozřejmě využít. Problémem zůstává Rámcová smlouva s Českým Telecomem, kterou stát před lety uzavřel a pod kterou výstavba této jednotné infrastruktury probíhá. S tím v tuto chvíli nemohu dělat nic. Blíží se ale doba, kdy bude možné smlouvu ukončit nebo významným způsobem modifikovat.
Otázka: Máte pravomoc prosazovat dodržování pravidel stanovených v dokumentu Best practice - Pravidla pro tvorbu přístupného webu, jedná-li se o instituce státní správy?
Odpověď: Pravidla pro tvorbu přístupného webu jsme vydali jako doporučení a politika ministerstva obecně směřuje od závazných standardů k dokumentům typu best practice. Vycházím z přesvědčení, že jsou-li doporučení a nabízená řešení opravdu kvalitní, budou i v praxi využívána. Nejsou-li kvalitní nebo není-li ochota ke spolupráci, pak nepomůže ani ze zákona závazný standard.
Otázka: V současné době využívají mnohé státy fenomén Linuxu k tlaku na Microsoft a vyjednávají si tak zajímavé slevy. Jak se k tomu staví Česká republika? Pokud se to dá zjistit, jaký roční obrat má společnost Microsoft ze státních zakázek?
Odpověď: Microsoft se musí s konkurencí Linuxu vypořádávat i v České republice a jak jsem již řekl, mnohé úřady Linux využívají a je to samozřejmě dobře. Jaký obrat má společnost Microsoft ze státních zakázek, to vážně netuším. Ale málo to asi nebude.
Otázka: V době, kdy se zakládalo vaše ministerstvo, byla jedním z argumentů možnost centralizovat řízení velkých státních IT projektů, což by vedlo k lepší interoperabilitě a snížení nákladů. Můžete uvést konkrétní případy, kdy se to povedlo?
Odpověď: Nic takového nikdy nebylo argumentem pro založeni MIČR. Po zkušenosti s Indošem jsem k "velkým státním IT projektům", jak uvádíte, skeptický a tam, kde to jde, se vždy snažíme o maximální decentralizaci. Ale ptal jste se na naše velké projekty. Projekt, kde dnes dochází k zajímavým synergiím a finančním úsporám, je projekt výstavby jednotné komunikační infrastruktury. Koordinujeme připojování úřadů k internetu, nově i knihoven a po dohodě s Ministerstvem školství i škol. Jako ministerstvo pak máme stejnou váhu jako ostatní ministerstva a větší šanci, že na vládní úrovni něco prosadíme. Velkou část naší práce například zabírá připomínkování všech návrhů zákonů ostatních ministerstev, podařilo se nám prosadit například elektronické správní řízení, osvobození od správních poplatků pro úkony provedené elektronicky, elektronické aukce nebo elektronický obchodní věstník zdarma na Portálu veřejné správy. Kdybychom nebyli ministerstvo, nikdo by se s námi nebavil.
Otázka: Představte si, že vlastníte kouzelný prsten či neomezený rozpočet (to první je asi pravděpodobnější). Jak by vypadal e-government v praxi dle vašich představ?
Odpověď: Všeobecná dostupnost informací a služeb, transparentní veřejná správa a občané, kteří mohou mít v úřady a v instituce obecně důvěru.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
To je výborný postřeh. Ministr informatiky netuší, jaký obrat má jeden z největších hráčů na poli IT v sektoru státní správy.Tak tomu se nelze divit, ale budou to silene penize. Otazka spise mela smerovat, kolik to bude za jeho MI. Da se predpokladat, ze pouzivaji nejnovejsi produkty od M$.